Armáda České republiky (AČR)

Armáda České republiky (AČR) v současnosti prochází rozsáhlou reformou spojenou s profesionalizací. S tím souvisí snižování početních stavů techniky i osob. Je vyřazována nadbytečná a zastaralá technika, a modernizována perspektivní.

Velikost

V roce 1993 bylo v činné službě 90 000 vojáků, koncem roku 1999 již "jen" 63 601. Počet mužů a žen v činné službě se stále snižuje, konečným číslem by mělo být asi 35 000 osob (26 200 vojáků a 8 800 civilních osob). Zároveň se v průběhu 90. let snižovala délka základní vojenské služby ze 24 na 18 (14.3. 1990) a 12 měsíců (29.7. 1993), aby byla na konci roku 2004 úplně zrušena. Armáda se stala plně profesionální k 1. lednu 2005. V současnosti do armády může vstoupit občan ČR starší 18 let s čistým trestním rejstříkem a jen na základě vlastní žádosti (www.novakariera.cz).

Finance

Ze státního rozpočtu dostávaly v roce 2001 ozbrojené síly 2,2%. To bylo asi 1,19 miliardy USD. V posledních letech se však toto procento dosti snížilo. Reforma veřejných financí nutí vládu k úsporám, a tak se v současnosti toto číslo pohybuje okolo 1,81% HDP. Do rozpočtu NATO je stanoven příspěvek 0,9% rozpočtu obrany, to je asi 16 mil. USD.

Hierarchie a reformy

Vrchním velitelem ozbrojených sil je prezident České republiky Václav Klaus (od 7. března 2003). Armádu ČR řídí ministerstvo obrany, ministrem obrany je od 4. srpna 2004 JUDr. Karel Kühnl. Velení zabezpečuje Generální štáb AČR, náčelník generálního štábu AČR, generálporučík Ing. Pavel Štefka, je ve funkci od 1. prosince 2002. Náčelník GŠ je přímo podřízen ministru obrany. Velitelem společných sil AČR je od 1. prosince 2003 generálmajor Ing. Josef Sedlák. (úplný výpis hlavních představitelů MoČR a AČR)

V důsledku reformy armády vznikla místo původních velitelství dvě nová – velitelství společných sil se sídlem v Olomouci a velitelství sil podpory a výcviku se sídlem ve Staré Boleslavi. Velitelství společných sil vzniklo sloučením velitelství pozemních, vzdušných a specializovaných sil. Pro podporu společných sil je určen Komplet společných sil tvořený 101. spojovacím praporem a 103. střediskem CIMIC/PSYOPS v Lipníku nad Bečvou, dále 104. praporem zabezpečení v Olomouci a 111. praporem elektronického boje v Opavě.

Mezinárodní kontext

• Podpisem ze 17. listopadu 1990 se tehdejší Československo zavázalo dodržovat smlouvu o konvenčních silách v Evropě (CFE - Treaty on Convential Armed Forces Europe).
• V platnost smlouva vstoupila v roce 1992 a ukládala zemím, které ji podepsaly, snížit do roku 1995 počty pěti hlavních kategorií vojenské techniky na dohodnuté limity. Pro českou republiku jsou tyto limity následující: bojové tanky - 957, obrněná vozidla - 1367, dělostřelectvo - 767, bojové letouny - 230 a úderné vrtulníky - 50.
• Od 1. ledna 1993 je Česká republika členem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE).
• 12. března 1999 se ČR stala 17. členem Severoatlantické aliance (NATO).
• 21.-22.11. 2002 se v Praze konal summit NATO, při kterém bylo vyzváno ke vstupu do Severoatlantické aliance sedm zemí střední a východní Evropy, a rozhodnuto o reformě NATO pro 21. století.

Modernizace

Novou součástí armády se po summitu NATO v Praze v roce 2002 staly jednotky speciálního určení. Jedná se o jednotky protichemické a protibiologické ochrany (31. brigáda chemické a biologické ochrany Liberec) a pasivních sledovacích systémů (PSS - 53. centrum pasivních systémů České Budějovice). Dále sem patří 52. ústřední vojenský zdravotní ústav Praha a Vojenský technický ústav ochrany Brno.

Systém PVO je modernizován, ve Švédsku byly zakoupeny přenosné protiletadlové komplety RBS-70 za cenu okolo 1 mld Kč, jež nahrazují staré komplety Strela S-2M. Plánuje se zavedení nových radiolokátorů, sledovacích systémů a dalšího vybavení.

V současné době armáda opouští některé posádky, přičemž opuštěné objekty jsou předávány městům. Jedná se např. o objekty v Písku, Bechyni, Jihlavě, Plzni, Náchodě, Kroměříži apod. Civilnímu sektoru by mohl být předán i výcvikový prostor Boletice v Jihočeském kraji o rozloze 220 km².

V lednu 2005 byl ve výběrovém řízení určen nový kolový obrněný transportér, který nahradí přestárlé OT-64, jichž z několika stovek je schopno služby méně než 100. Plánuje se nákup celkem 234 vozidel, přičemž první by měly být dodány v roce 2007 a poslední v roce 2012. Před strojiMOWAG-Piranha a Patria AMW dostal přednost Pandur2 firmy Steyer-Daimler-Puch.

Do roku 2015 by měl být také obnoven park vozidel střední třídy, přičemž se počítá, že zakázku obdrží firma Tatra, která již vyvinula vozidlo Tatra R210M přímo podle požadavků AČR. První dodávky by měly začít koncem roku 2006.

V roce 2008 by měla začít rekonstrukce a rozšiřování základny v Přáslavicích. Vzhledem k výhodné poloze těsně vedle výcvikového prostoru Libavá sem budou přesunuty posádky z Hranic na Moravě, Lipníku nad Bečvou, spojovací prapor a středisko CIMIC. V roce 2011 by zde mělo býd umístěno okolo 3 000 vojáků.

Vzdušné síly AČR

Historie

Československé letectvo bylo budováno od 29. října 1918. Základem se stal malý počet letadel patřící Československým legiím bojujícím ve Francii a Rusku, a také z bývalé Rakouské armády. Budování čs letectva asistovali francouzští poradci. Do začátku 2. světové války se letectvo rychle rozrostlo.

Po obsazení Československa nacistickými vojsky padla část letadel do nepřátelských rukou, ale mnoho jiných uletělo do Polska a Francie. Na straně spojenců se pak mnoho čs letců účastnilo bitev jak na západní, tak na východní frontě. V Británii vznikly 4 čs perutě RAF (310., 311., 312. a 313.), v Sovětském svazu pak Československý letecký pluk.

Po válce bylo nové Československé letectvo vyzbrojeno německou, britskou i sovětskou technikou. Část německých i britských zbraní (ne jen letadla) byly prodány nově se formujícímu státu na Blízkém východě - Izaeli. Tato neocenitelná pomoc odvrátila porážku, které Izrael čelil stojící proti arabským vojskům. Po komunistickém převratu byl všechen personál smýšlející prozápadně, či za války sloužící v RAF, vypuzen z letectva a v mnoha případech uvězněn. Letectvo bylo přeorganizováno podle sovětského modelu, postavilo se spousta nových letišť a do země začala proudit sovětská technika a poradci. První proudové stroje Jak-17/-23 byly dodány v roce 1950, MiG15 pak v roce 1951.

Po Sametové revoluci a rozpadu ČSFR v roce 1993 bylo Československé letectvo rozděleno v poměru 2:1 ve prospěch ČR, kromě MiG29 a MiG23. 29ky se rozdělily půl na půl a 23ky připadly všechny ČR. Během 90. let se České letectvo reorganizovalo a připravovalo na vstup do NATO.

NATO

12. března 1999 vstoupila ČR do Severoatlantické aliance (NATO) a letectvo se začlenilo do integrovaného systému protivzdušné obrany států NATO (NATINADS). Od roku 2000 prochází letectvo mnoha změnami, vyřazuje se většina sovětské letecké techniky a hledá se nový nadzvukový letoun pro obranu vzdušného prostoru, protože stávající MiG21 jsou na konci své životnosti. V roce 2003 přechází letectvo pod velení Společných sil v Olomouci. Během roku 2004 se počet leteckých základen zúžil na 4 - Čáslav, Náměšť nad Oslavou, Praha-Kbely a Přerov. Přerovská základna bude do roku 2007 také vyklizena, vrtulníky přesunuty do zrekonstruované základny v Náměšti.

JAS-39 Gripen

Nový stíhací letoun byl vybrán v prosinci 2003 - švédský JAS-39-Gripen začíná nahrazovat stávající MiG21 v dubnu až srpnu roku 2005 (první šestice přilétla 18. 4.). V polovině roku 2004 byly ukončeny dodávky 72 strojů L159 Alca. Připravuje se také modernizace vrtulníků Mi-24 a Mi17 ve spolupráci zemí V4 (Visegrádské čtyřky). V rámci deblokace ruského dluhu získá ČR do konce roku 2006 10 nových vrtulníků Mi24-V a 16 Mi-1Šv celkové hodnotě 184 mil. USD. Do budoucna je plánován nákup nových transportních strojů, nejspíše C-103Jnebo A400M. Původně byla plánována dodávka 3 ukrajinsko-ruských letounů An-70, ale kvůli problémům na ruské straně nebudou stroje dodány.

Kategorie: Původní jednotky